Mgr. Martin Ježek

kouč a držitel tekajenské licence Principy života®

Semináře
Principy života®

INDIVIDUÁLNÍ a párové  KONZULTACE

Provedu Vás semináři, jejichž cílem je vzít svůj život do vlastních rukou a zařídit si ho ke své spokojenosti. Semináře jsou určeny těm, kdo chtějí svůj život zlepšit a věří, že to jde.

V bezpečném prostředí se Vám pokusím pomoci překonat překážku, se kterou si zrovna nevíte rady. Cílem je posunout Vaši situaci funkčnějším směrem tak, abyste se v životě cítili lépe.

Nezáleží na tom, co Vás trápí. Ale co s tím uděláte.

Při individuálních konzultacích se zaměříme na to, co v daný okamžik pociťujete jako své nejpalčivější téma. Může jít o Vaše vztahy, profesní situaci, momentální zdravotní stav nebo Vaše směřování v životě vůbec. Ale taky třeba jen o intenzivní pocit, který si neumíte vysvětlit. Strach, se kterým nevíte, co si počít.

Párové konzultace jsou určeny pro Vás i Vašeho partnera (Vaši partnerku) a mohou probíhat za účasti mojí ženy Báry, která je rovněž koučkou. Můžete proto získát jak mužský, tak i ženský pohled na svou nevyhovující situaci. Pokusíme se Vám pomoci najít příčinu toho, proč se ve vztahu necítíte dobře.

Budeme se snažit najít příčinu toho, proč ve Vašem životě něco nefunguje.

!!! S OHLEDEM NA SOUČASNOU SITUACI POSKYTUJI KONZULTACE I PROSTŘEDNICTVÍM SKYPE ČI TELEFONU!!!

Vztahy

Partnerské vztahy

Rád s Vámi budu hledat, jak to udělat, abyste ve Vašem partnerském vztahu fungovali – a tedy se i cítili – lépe. Moje zkušenost totiž je, že nejsem-li spokojený v partnerském vztahu, nejsem spokojený v životě obecně.

S mojí ženou jsme spolu 17 let a v historii našeho vztahu jsme prošli méně, ale i více turbulentními obdobími. Víme, co to je „mít ve vztahu krizi“ a máme zkušenost s tím, jak ji překonat. Učíme se fungovat tak, abychom nezametali to, co nás trápí – ať už společně, nebo každého jednotlivě – pod koberec. Protože to znamená dříve nebo později buď jistý konec, nebo velkou vnitřní nespokojenost jednoho či druhého, případně obou. Učíme se být k sobě co nejupřímnější, neohýbat svoje názory a potřeby jen proto, abychom se zavděčili druhému nebo se s ním za každou cenu shodli. Snažíme se být rovnocennými partnery, kteří se podporují na cestě za svými sny. I v dnešní uspěchané době a se dvěma malými dětmi si, jak to jen jde, hledáme čas pro sebe.

Moje zkušenost také je, že chci-li ovlivnit moji ženu, musím začít nejdřív sám u sebe (to ale v zásadě platí o jakémkoli vztahu). Právě v tomto vidím největší zádrhel partnerských vztahů v mém okolí. Vznikne-li totiž ve vztahu problém, je první reakcí hledání chyby v partnerovi. On/ona potom najednou není ten pravý/ta pravá, on ji najednou už nemá rád a ona sdílí tytéž pocity. Často právě tak vztahy končí. Přitom je to mnohdy zcela zbytečné. Podle mojí zkušenosti jde spousta problémů ve vztahu překlenout, má-li člověk ochotu hledat to nefunkční právě na své straně. Potom se můžou dít i „zázraky“ a pocity lásky k partnerovi/partnerce se zase „zázračně“ vracet.

No a pokud to nejde jinak a už jste na pokraji rozchodu/rozvodu, tak Vám mohu pomoci tímto velmi těžkým obdobím rychleji a bez zbytečných komplikací projít. Mohu být Vaším rozchodovým/rozvodovým průvodcem.

Rodičovské vztahy

Mohu s Vámi hledat funkční cesty jak na Vaše děti. Sám jsem táta, který si mnohdy neví rady. Můj vztah se starší dcerkou (4 roky) je zatím takový surový nerost, ze kterého bych rád vybrousil drahý kámen. Z počátku mi to broušení moc nešlo, byl jsem vyjukaný, velmi nejistý a mnohdy i laxní rodič utíkající od odpovědnosti. Samozřejmě jsem ale sebejistě předstíral (hlavně před druhými), jak to s dítětem přirozeně umím a zvládám. Hm, vlastně to občas dělám pořád.

Když se mi narodila druhá dcera, myslel jsem si, že to nebude nic nového. Ano, přebalování je opravdu pořád stejné. Ale ona je to úplně jiná bytost! Jinak pláče, jinak spí, jinak vyžaduje moji pozornost. V mnohém se učím zase od začátku.

Jak moje dcery rostou, je můj vztah s nimi čím dál bližší. Přinášejí mi spoustu výzev, především každodenní učení se, jak funkčně nastavovat hranice. Nutí mě ke každodenní sebereflexi, k práci s vlastními příjemnými, ale i nepříjemnými emocemi (občas i zbytečně hysterickými reakcemi). Rád bych své dcery provedl dětstvím tak, aby z nich vyrostly ženy, které se v životě budou umět orientovat a které se o sebe budou umět postarat. Mám v tomto směru opravdu co dělat.

No a mohu s Vámi hledat i to, jak se lépe zařídit s Vašimi rodiči. To, že jste už dospělí a na svých rodičích nezávislí, totiž neznamená, že Vás i nadále – skrze Vaše pod kůží zaryté rodinné vzorce – neovlivňují. Sám mám zkušenost, že když překročím práh bytu mých rodičů, stává se ze mně někdo jiný a do „své kůže“ se vracím zase až po jeho opětovném překročení.

Ostatní rodinné vztahy

Nemám sourozence, takže neznám ten pocit, když vás někdo podobného věku vytáčí tak, že byste ho nejraději uškrtili. Zato jsem měl tři babičky, které si mě střídaly, protože moje mladá máma musela brzo po mém narození zpátky do práce. Každá babička vařila jinak, s každou byla jiná zábava a každou jsem měl různě rád. Jedna je tu stále s námi a doufám, že ještě dlouho bude.

Mám i dvě tety a jednoho strýce, který je životní optimista. Druhý strýc, který už nežije, byl temperamentní a velký vtipálek; teda aspoň tak si ho pamatuju. Taky mám tři bratránky a jednu sestřenku. Se dvěma jsem téměř vyrůstal – ano, byli to ti, co se mnohdy málem uškrtili, než pochopili, že jsou to vlastně největší kamarádi na světě.

Moje žena mi do života přinesla další vztahy. Např. svoji mámu, která boří mýtus o tom, že tchýně jsou dobré jen k tomu, aby se z nich dělaly vtipy. Nebo švagra a švagrovou, kteří jsou mi výborným zdrojem poznání, jde-li o rozdílné přístupy k výchově dětí.

S každým z mých příbuzných mám nějaký vztah; s některými vztahy jsem spokojený, jak to je, s mnohými bych si byl rád blíž. Možná to máte podobně, takže pokud máte chuť zkoumat jakýkoli Váš rodinný vztah a případně měnit nevyhovující rodinné pořádky, neváhejte, třeba na něco zajímavého přijdeme!

Málem jsem zapomněl! Mám ještě jeden velmi důležitý vztah. V jistém ohledu ten nejdůležitější. Moje milovaná Bessie. Fenka zlatého retrívra, která mě vytrvale učí, jak mít sám sebe na prvním místě.

Pracovní/obchodní vztahy

Celý svůj profesní život jsem pracoval jako zaměstnanec. Nikdy jsem nikomu nešéfoval a sám jsem zažil šéfy různých úrovní, osobností i schopností. Zažil jsem chválu i kritiku, kterou jsem těžce žvýkal. Zažil jsem nepříjemné mocenské chování, podivné až neetické pokyny, manipulaci, ale i vzájemný respekt. Měl jsem za šéfa svého spolužáka. Měl jsem za šéfa člověka, kterého jsem si nemohl vůbec vážit. Měl jsem za šéfku neurotičku i workoholičku. Myslím, že každý šéf je výzva svého druhu a s každým vyjít vyžaduje svébytnou strategii. V zaměstnání však neexistuje důležitější vztah.

A pak jsou tu vztahy s mými kolegy a kolegyněmi. Mnohdy v nich narážím, chovám se tak, že na sebe nejsem hrdý, a zas a znovu se snažím změnit tak, abych s nimi vycházel lépe.

No a v neposlední řadě poskytuji své služby klientům, s nimiž to často taky nebývá jednoduché. Odříkání termínů a jejich změny, zneužívání vztahu se mnou, ale třeba i to, když mi někdo dluží.

I v těchto všech vztazích mi bude potěšením snažit se Vám pomoci!

Další důležité vztahy

Mám moudrou, jedinečnou a laskavou životní učitelku. Mám i moudrého, jedinečného a laskavého životního učitele. Pak mám skvělou zubařku s nevídaným přístupem, díky které mě opouští svíravý strach, když dosednu do zubařského křesla. Mám i sympatického a spolehlivého automechanika hned kousek od domu. Mám velmi ochotného veterináře, kterému můžu volat i v neděli. O žádný z těchto vztahů nechci přijít – a tak se o ně musím pěkně starat!

A pak jsou tu vztahy s kamarády, kteří do mého života přicházejí a někdy ho i opouští. Často si umanutě trvám na tom, že ten či ta se mnou přece musí být až do konce života. Nebo si naopak nepřipouštím že ta či onen je pro mě daleko důležitější, než si myslím.

Jak jste na tom Vy? Máte někoho, s kým nechcete přerušit kontakt, ale něco Vám v tom vztahu drhne?

Profesní a pracovní uplatnění

Někdo ví už od dětství, co studovat, po škole si práci ve svém oboru najde a zakotví v ní na celý život. Třeba jeden známý mojí ženy, hrál od čtyř let na piano a dneska v newyorských klubech rozvíjí jazzové melodie. Je fakt dobrej.

No a pak jsou tu tací, kteří se dlouho hledali, až se našli někde úplně jinde, než čekali. Můj spolužák, právník, dnes pilotuje letadla. Bratranec mojí ženy, který vystudoval filozofickou fakultu, nedělá do ničeho jiného než do motorek.

Mám kamaráda, který by se za nic na světě nenechal zaměstnat, protože miluje svobodu, kterou mu jeho vlastní podnikání nabízí. U některých svých kolegů si zase dokážu představit, že by za nic na světě neopustili bezpečný přístav pracovního poměru.

Někteří lidé pracují jen kvůli penězům nebo úspěchu. Jiní kladou důraz na prestiž firmy a prahnou po společenském uznání. Někdo je individualista a s nikým se nechce dohadovat. Jiný si zase nedokáže představit, že by nepracoval mezi lidmi v týmu.

Věříte v lepší profesní a pracovní zítřky?

Seberealizace

Možná je pro Vás profese celý Váš život. Z práce jdete domů, věnujete se rodině a večer jdete spát. Občas si zasportujete, jedete na dovolenou k moři nebo na lyže. A celý život jste více méně spokojený/á.

Nebo… nebo ve Vás občas zahlodá nějaká protivná myšlenka na to, jestli neexistuje ještě něco víc. Možná Vás láká to či ono, ale máte obavu to vyzkoušet. Nebo třeba jen nemáte čas. A tak tu protivnou myšlenku odháníte. Ale ona se, potvůrka, pořád vrací. A nejvíc večer, když se zavrtáte pod peřinu a chcete usnout.

Věříte, že je v životě ještě něco víc, než jen věnovat se rodině a své profesi?

Zdravotní trable

Jsem rád za naši medicínu, která poskytuje čas navíc. Třeba bez současné stomatologie bych už byl zřejmě bez několika zubů. Moje dcera by se možná vůbec nenarodila. A můj pes už by zřejmě chodil jen po třech.

V jisté fázi svého života jsem byl ponořený do složitých tajů čínské medicíny. Všechny ty meridiány, jin-jang stravování, akupunktura, neskutečné a pekelně smradlavé směsi bylin. Intenzivně jsem cvičil tai-ji.

Postupem času mi to všechno přišlo málo. Spoustu toho dlouhodobě nefungovalo. Např. po akupunktuře se mi sice okamžitě výrazně ulevilo. Ale druhý den ráno bylo hned vše při starém.

V posledních letech získávám čím dál více zkušeností, které mne vedou k překvapivému poznání, že svůj zdravotní stav mohu ovlivnit i jinými prostředky, než jen těmi medicínskými. A to dost výrazně. Čím?

Změnou chování, nefunkčního postoje, nevhodného návyku či změnou přístupu k řešení problémů. Nebo i jen pouhým zaměřením pozornosti na něco, co je dlouho opomíjeno, i když si to o pozornost už dávno žádá.

Výsledky jsou pro mě mnohdy opravdu příjemně překvapivé. Musím však jedním dechem důrazně upozornit, že konzultace se mnou nejsou náhradou odborné lékařské či psychologické péče.

Věříte, že odhodlání je silná karta? Tak silná, že dokáže změnit i blbě rozdané karty?

Semináře základního výcviku

Principy života®

 

Jediná cesta ke spokojenosti vede přes vlastní změnu.

Principy života® jsou vzdělávací systém a jsou i originální, v ČR vytvořenou praktickou a sebezkušenostní filozofií, která se v rámci tohoto systému přednáší.

Semináři Vás provedu společně se svojí ženou Barčou, která je rovněž koučkou a lektorkou.

Možná se Vám honí hlavou otázky: K čemu dnes filozofii? Jak může být filozofie praktická? Proč bych se něčím takovým měl/a zabývat?

Pro mnoho lidí může slovo filozofie znamenat něco naprosto abstraktního a pro život nepoužitelného. Možná se Vám vybaví starší pánové v omšelých oblecích, kteří sedí v křesle a u šálku s kávou rozebírají, jestli byla dřív slepice nebo vejce, jak vznikl vesmír či existuje-li bůh. Můžete mít potom vcelku oprávněnou představu, že to je něco, co ke svému životu vůbec nepotřebujete.

Když se na to ale podíváte z jiného úhlu pohledu, pak můžete zjistit, že každý člověk má svoji životní filozofii, ať si to uvědomuje nebo ne. Životní filozofií každého člověka je to, co řídí všechny jeho kroky a všechna jeho rozhodnutí.

Praktická filozofie znamená, že nebudeme rozebírat, zda byla dřív slepice nebo vejce. Nebudeme obšírně diskutovat o neuchopitelných otázkách lidského bytí. Budeme se zabývat ryze praktickými věcmi našeho každodenního života.

Sebezkušenostní filozofie znamená, že se nebudeme věnovat tomu, co a proč dělají druzí. Budeme se zabývat tím, co a proč děláme my sami. Budeme se zabývat tím, proč nám život nefunguje podle toho, jak bychom si přáli.

Jaká je ta Vaše filozofie?

Že žádnou nemáte? To není tak úplně pravda.

Jak řešíte např. tyto situace:

Když stojíte na přechodu, je červená, ale nic nejede – přejdete, nebo zůstanete stát?

Když na ulici potkáte žebrajícího bezdomovce, dáte mu peníze nebo přejdete kolem něj bez povšimnutí?

Kdyby byl Váš partnerský vztah nefunkční a rozpadal se, pokračovali byste v něm jen kvůli dětem nebo se raději rozejdete?

Možná Vás zklamu, ale na žádnou z uvedených situací neexistuje jediná správná odpověď. Každý takové situace totiž vnímáme a tudíž i řešíme jinak. A to, jak je řešíte právě Vy, vychází z Vaší životní filozofie. Tedy z Vašich představ o tom, jak svět funguje, z Vašich názorů na to, co je správné, zdravé, morální nebo žádoucí a co naopak ne. Je to Váš výchozí rámec, ale zároveň i filtr, na základě kterého vnímáte svět a podle kterého děláte veškerá svá vědomá, ale i nevědomá rozhodnutí. Vybíráte si podle něj práci, přátele, partnery, koníčky.

Jak je možné, že Vás Vaše životní filozofie tak moc ovlivňuje?

Jednoduše. Podívejme se třeba na výběr práce. Může se stát, že jste si vždycky přála být kosmetičkou, ale rodiče Vám říkali, že to není dost „nóbl“, tak jste teď právničkou. Nespokojenou právničkou.

Co partneři? Můžete být přesvědčený, že Vaše žena musí být především schopná v domácnosti, přece nebudete trávit život s nějakou namyšlenou intelektuálkou, která neumí uvařit ani vajíčka. No ale když Vám je nejlíp s kamarádkou, která vystudovala antropologii (a stravuje se zásadně mimo domov)!

Co záliby? Máte pocit, že byste měla tancovat, vždyť je to přece tak „ženské“… ale Vás zrovna přitahuje box!

Jde o klasická vnitřní dilemata, která se ve Vás aktivují ve chvíli, kdy děláte nějaké rozhodnutí. Vyvstanou a proběhnou ve Vás tak rychle, že je ani nestačíte zaznamenat. Ale přesto se podle nich řídíte. Tím se však můžete připravit o příležitosti, které by pro Vás mohly být zajímavé a užitečné, nebo se naopak rozhodnete pustit se do věcí, které pro Vás mohou být nepříjemné nebo i bolestné.

A to vše z jediného důvodu – Vaše životní filozofie neodpovídá Vašemu skutečnému vnitřnímu nastavení, Vašim opravdovým přáním, touhám a potřebám, ale ani tomu, jak svět okolo Vás doopravdy funguje.

Filozofie neboli obraz, který máme vytvořený o sobě, o vztazích, o světě kolem nás, totiž vzniká postupně, už od našeho narození. Sami si vytváříme představy o tom, jak co funguje, co se má a co se nemá, co je třeba udělat, abychom byli šťastní. Některé tyto představy vycházejí z našich zkušeností, jiné staví na tom, co nám o světě a jeho fungování řekli ostatní – rodiče, prarodiče, kamarádi, paní učitelky, ale i (jakkoli odborné) časopisy, filmy či reklamy. Náš obraz o světě a jeho fungování tak mnohdy může být pěkný mišmaš.

Semináře Principů života® slouží k tomu, abychom si mohli tyto své představy (tedy vlastně svoji filozofii), které jsou z velké části podvědomé, nejprve uvědomit a poté zrevidovat, zda jsme s kroky, které z těchto představ vycházejí, spokojeni nebo ne. Semináře neposkytují žádné návody na to, jak se co má „správně“ dělat. Nabízejí příležitost objevovat svoji vlastní individualitu a aktualizovat svůj systém představ, názorů a hodnot tak, aby nám vyhovoval a umožňoval žít naplněný život.

Více se o Principech života® můžete dozvědět zde: www.principyzivota.cz

Jak seminář probíhá v praxi?

Teoretická část

Jednu část semináře tvoří přednášky, které se snaží postihnout nějaký obecný princip lidského fungování. Jako příklad můžeme uvést komunikaci. Aby komunikace fungovala, je třeba používat několik základních principů: jasně vyjadřovat svůj názor, vnímat, co druhý doopravdy říká a ujasňovat si, zda to dobře chápeme, otevírat konflikty, stavět hranice, nebojovat o to, kdo má pravdu atd. Principy na první pohled vypadají jasně a samozřejmě, ale ne každý je ve svém životě používá a výsledkem je, že komunikace pak nějakým způsobem nefunguje.

Praktická část

Po každé přednášce, kdy si o jednotlivých principech nejprve povíme, pak studenti ve dvojicích ve vzájemné spolupráci hledají a prověřují, zda daný princip ve svém životě používají ke své vlastní spokojenosti.

Základní rámec a cíl semináře

Nebudeme Vám říkat, co a jak má být. Jak se má co dělat „správně“, protože ve většině situací žádné obecné univerzální „správně“ neexistuje. Každý z nás se ale vždy může rozhodnout tak, aby to bylo „správně“ pro něj. To ale v sobě musí mít jasno, musí vědět, co chce, o co mu jde, kam směřuje, jaké jsou jeho skutečné hodnoty a co má pro jeho život největší cenu. Teprve pak může dělat rozhodnutí, se kterými bude spokojen.

Účelem semináře je lépe se zorientovat v sobě samých, utřídit různé zmatky, nejistoty a pochybnosti, které námi zmítají. Stát se člověkem s vyrovnanou životní filozofií, která povede k úspěšnému a spokojenému životu.

Cílem seminářů je tedy vzít svůj život do vlastních rukou a zařídit si ho ke své spokojenosti. Semináře jsou pro toho, kdo chce být pánem všech oblastí svého života – zdraví, vztahů, práce, koníčků, zkrátka všeho, co do jeho života patří. Jsou pro toho, kdo chce svůj život zlepšit a věří, že to jde.

Moje zkušenost

Vzpomínám si na svůj první seminář, jak kdyby to bylo včera. V menší místnosti nás sedělo pět, nikdy před tím jsme se nepotkali a lektorka nás vyzvala, abychom o sobě něco řekli ostatním – pokud chceme samozřejmě. A samozřejmě, že jsem chtěl. Nebo spíš musel. Varianta, že bych nic neřekl a mlčel, prostě neexistovala. Obzvlášť, když ze sebe každý něco vysoukal. Nejsem přece padavka a jsem určitě stejně dobrý jako ostatní! Byl jsem hodně, hodně nervózní. Ještě dodnes si na to vzpomenu, když na nejrůznějších seminářích či workshopech vidím, jak velké problémy většině lidí dělá říct o sobě něco kloudného, jako tehdy mě. No, myslím, že dnes už bych si dovolil i mlčet.

Absolvování seminářů základního výcviku pro mne bylo jako studovat další školu. Čtyři roky jsem se učil zabývat se sám sebou. Svými pohnutkami, emocemi, pocity, představami o vztazích, o životě vůbec. Ne že bych to před tím vůbec nedělal, ale tohle prostě byla úplně jiná úroveň, zcela jiný pohled na život. Dlouhé roky jsem měl např. úplně zakázano se hněvat, být naštvaný. A ve spoustě situací se tohoto vzorce chytám i dnes. Přitom hněv je tak konstruktivní energie, když s ním člověk umí pracovat!

Semináře pro mě vždy byly několikadenní dobrodružství s překvapivými objevy. Vyrážel jsem za hranice svých představ a cestou shazoval kila nejrůznějších závaží, kterými jsem si komplikoval život.

O mně

Posledních 12 let svého života trávím hledáním toho, kdo jsem a kým bych chtěl v budoucnu být. Snažím se žít s vědomím, že problémy jsou jen překážky na cestě za lepším životem. A že když momentálně nevidím řešení, neznamená to, že neexistuje.

Sebezkušenostní výcvik je pro mě nedílnou součástí každého dne, něčím, bez čeho by můj život neměl smysl. Poznávám svůj životní příběh a snažím se o to, aby co nejlépe pokračoval dál.

konzultacesmartinem@gmail.com

Moje vzdělání

Vystudoval jsem brněnské gymnázium a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Během studií jsem hodně cestoval – sbíral maliny v Norsku nebo kiwi na Novém Zélandu.

Absolvoval jsem základní výcvik Principů života® a desítky navazujících seminářů a workshopů.

Před pěti lety jsem vstoupil do intenzivního výcviku tohoto vzdělávacího systému. Každý rok procházím zpětnou vazbou, během které mí kolegové ověřují, jestli jsem neusnul na vavřínech.

Moje praxe

Jde-li o moji právnickou profesi, posledních 14 let pracuji pro české ombudsmany. Snažím se jim pomáhat kultivovat veřejnou správu. Jinými slovy, aby stát fungoval lépe.

Jsem i součástí neziskové organizace, která se snaží pomáhat lidem se závislostmi. Jsem právní poradce.

Co se týče mojí koučovací praxe, učím se a praktikuji tuto dovednost již 12 let. Moje žena je rovněž koučka, stejně jako mnoho mých přátel, koučování mne proto provází každý den.

Ještě něco o mně

Jezdím na snowboardu, poslouchám jazzovou muziku a rád koukám na hokej. Propadl jsem Tolkienovi i Rowlingové. Miloval jsem Hru o trůny a obdivoval Vikingy.

Občas bouchám do nejrůznějších perkusních nástrojů a svým dvěma dcerám tuze rád zpívám ukolébavky.

Ještě něco? Občas nadávám za volantem. Když mám čas, tak rád vařím. Užívám si to v přírodě, ale stejně tak miluju městské kavárny. Moje žena tvrdí, že kdybych byl zvíře, tak jsem panda.

Reference

Pavel (43)

Za Martinem jsem přišel na konzultaci se svoji přítelkyní, protože jsme byli v patové situaci, ze které jsme sami neviděli cestu jak dál.

Martin i jeho žena Barča se nám věnovali přes dvě hodiny a oceňuji jejich citlivý a vnímavý přístup a snahu o hluboké pochopení našeho problému.

I když je Martin můj dlouholetý kamarád, líbilo se mi, že ohledně naší situace byl nestranný a „nešetřil“ mě. Vyhmátl moje slabé místo, což mně v danou chvíli nebylo vůbec příjemné, ale zpětně z toho hodně těžím.

Martin se také skvěle doplňuje s Barčou, která to zase vidí ze svého ženského pohledu.

Brigita (45)

K Martinovi jsem přijela původně jen na návštěvu u čaje, popovídat si o situaci, se kterou jsme si s přítelem nevěděli rady.

O jakékoliv konzultaci jsem nechtěla ani slyšet, mimo jiné z důvodu, že Martin a jeho žena Bára jsou velmi dobří přátelé mého partnera. Cítila jsem, že bych mohla být v jakémsi oslabení nebo nevýhodě.

Musím ale říct, že moje obavy byly zbytečné. Martin byl naprosto nestranný. Trpělivě naslouchal nám oběma, velmi citlivě a většinou dost přesně naši situaci komentoval a kladl otázky, které byly pro nás hodně důležité. Byl otevřený k dialogu, přijímal i moje připomínky a dokázal na ně přínosně reagovat. Netrval na tom, že jeho pohled na naši situaci je vždy přesný, naopak hledal řešení naší složité situace spolu s námi, a já jsem měla pocit, že mu na tom i záleží, což bylo pro mě hodně důležité. Nebál se dotknout citlivých míst každého z nás, velmi si vážím toho, že byl velmi upřímný a otevřený. Díky jeho poznámkám a postřehům se mi tak podařilo podívat se na naši situaci jinýma očima a také doručit partnerovi něco, o co jsem se delší dobu marně sama snažila.

Celý a čas strávený s Martinem a jeho ženou Bárou byl pro mě velmi silný a emotivní, myslím, že v některých ohledech i užitečný a přesto se celá návštěva odehrála ve velmi přátelském duchu.

Leona (40)

Každá konzultace s Martinem znamenala nový díl do skládačky. K tomu citlivý Martinův přístup… nezbývá, než poděkovat.

Ceník

Individuální konzultace

Cena je za celou konzultaci, která trvá max. 90 minut

650 Kč

Párová konzultace

Párové konzultace se účastní i moje žena, která je rovněž koučkou. Konzultace trvá max. 120 minut.

1000 Kč

I. stupeň základního výcviku Principy života®

První tři semináře základního výcviku jsou třídenní. Cena je uvedena za jeden seminář. Rodinní příslušníci mohou uplatnit slevu.

4 000 Kč

více o semináři

Semináře většinou začínají v pátek ráno a končí v neděli později odpoledne. V ceně jsou zahrnuta skripta k danému semináři a základní občerstvení. Cena nezahrnuje ubytování.

II. a III. stupeň základního výcviku Principy života®

4. až 14. seminář základního výcviku je čtyřdenní. Cena je uvedena za jeden seminář. Rodinní příslušníci mohou uplatnit slevu.

5 400 Kč

více o semináři

Semináře většinou začínají ve čtvrtek ráno a končí v neděli později odpoledne. V ceně jsou zahrnuta skripta k danému semináři a základní občerstvení. Cena nezahrnuje ubytování.

Chcete-li mě kontaktovat,
můžete zde:

Mgr. Martin Ježek

konzultacesmartinem@gmail.com

Martin Ježek

K Rybníku 1, 621 00 Brno

IČ: 07211961